středa 22. dubna 2015

Tip na výlet: koncentrační tábor Osvětim a Březinka

Dnešní článek bude opět z nekosmetické kategorie a bude, řekněme, netypický. Bude to tip na výlet. Minulý víkend jsem navštívila koncentrační tábor Osvětim/Březinka. Je pravděpodobné, že tam někteří z vás už někdy byli, ale pokud ne a chystáte se, článek by se vám mohl hodit, neb sehnat na internetu ucelené a aktuální informace není zase tak jednoduché. Sepsala jsem proto kompletně veškeré informace a mé dojmy, které jsem zde pochytila. A taky dopředu říkám, že článek bude obsáhlejší, takže ti, kteří rádi čtou, si přijdou na své. :)


Téma Osvětim mě odjakživa nějakým způsobem "fascinovalo" a zajímalo, ale až v poslední době jsem se začala více zajímat. Četla jsem knížky, viděla jsem filmy a dokumenty... a zakončila výletem na toto místo s tou nejhrůznější minulostí. Vlastně nezakončila, chystám se na další knižní tituly, teď, když si děj umím živě zasadit do místa, které jsem na vlastní oči viděla...

Osvětim
Vyjíždíme v neděli v 7:30 ráno z Brna a cesta nám zabírá bez mála 3 hodiny (autem po dálnici). Naši návštěvu započínáme v areálu Auschwitz I. (Osvětim), což je známý komplex rovnoběžně postavených cihlových baráku, tzv. bloků. K objektu náleží přilehlé velké parkoviště, tedy parkování není problém a stojí nás 10 PLN za celý den. Do areálu se lze dostat pouze přes bezpečnostní kontrolu, která probíhá podobně jako na letišti - prochází se rámem a zavazadlo projde ruční kontrolou - je povinnost nechat do něj nahlédnout. Doporučuji tedy nemít v kabelce obvyklý binec. :D Důležitou informací je, že rozměr vaší kabelky (čehokoliv) nesmí být větší než 30x20x10 cm. V praxi to znamená, že jakmile přesahuje velikost formátu A4, máte smůlu a kabelku či batoh nesmíte pronést. Máte dvě možnosti - vrátit se do auta a věci nechat v něm a nebo využít úschovnu zavazadel, která se nachází ihned u vchodu do objektu po levé straně. Cena za úschovu činí 3 PLN. Je dobré si všimnout, že fronta ke kontrole je členěna do dvou linií - jedna je pro skupinky a druhá pro individuální návštěvníky. Nečekejte zbytečně v dlouhé frontě pro skupiny, jestliže skupina nejste (skupinou se rozumí školní výlet, zájezd apod.). Počkat na začátek prohlídky lze v místním kinosálu, kde se promítají dokumenty o táboře (angličtina).

Osvětim
Osvětim
Je třeba vědět, že vstup a jeho cena je ovlivněna ročním obdobím, ve kterém Osvětim navštívíte. V měsících od dubna do konce října v čase od 10:00 do 15:00 je vstup možný pouze s průvodcem a cena vstupu je 25 PLN s polským průvodcem, 40 PLN s průvodcem hovořícím jiným jazykem (cena pro dospělého). V období mimo tyto časy je vstup bezplatný.
Jakmile úspěšně projdeme kontrolou, koupíme si u jedné z pokladen vstupenky a vybereme si prohlídku v angličtině. Na výběr je dále zejména němčina, italština, španělština a francouzština. Český průvodce je k dispozici pouze v letních měsících, popř. si lze takovou prohlídku domluvit a rezervovat min. 14 dní předem. Za pokladnami obdržíme přijímač se sluchátky. Naše průvodkyně se jmenuje Zuzana, je to Polka a její angličtina má sice zvláštní přízvuk, nicméně rozumět jí jde krásně. Výklad je srozumitelný a pomalý, žádné drmolení. Jelikož Zuzana mluví celou dobu do mikrofonu, přenáší se celý výklad přes sluchátka, a tak si můžeme v klidu volně pohybovat a prohlížet si celou expozici.

Osvětim
Do tábora vcházíme bránou s proslulým nápisem Arbeit macht frei a jelikož nám počasí docela přeje, je těžké bránu schopně nafotit, protože sluníčko svítí přímo proti nám. Focení je v objektu výslovně povoleno, nicméně ve vnitřních prostorech se nesmí fotit s bleskem a výjimkou pro focení je místnost v lidskými vlasy v bloku č. 4 a sklep bloku 11, zde se fotit nesmí.

Arbeit macht frei
Naše prohlídka zahrnuje bloky č. 3, 4, 7 a 11. Blok č. 3 nás prakticky uvede do celkové problematiky a zasvětí do účelu zřízení koncentračních táborů Auschwitz I, II a III. Na stěnách visí spousta velkoformátových autentických fotografií z tohoto období, jako například transporty lidí různých národností nebo obávané selekce na rampě. Jsou zde i poslední zbytky popela, jež byl sesbírán těsně po osvobození tábora. Děsivé. Prošlapané, ačkoliv kamenné, schody nás zavedou do prvního patra tohoto bloku, kde se nachází velká bílá plastika znázorňující jednu z plynových komor. V protější vitríně jsou potom na hromadě nakupeny a vystaveny originální plechovky od smrtícího cyklonu B.

Osvětim
Blok č. 4 je místem, kde jsou uchovány osobní věci vězňů. Ohromeně zíráme na obrovskou hromadu cestovních zavazadel, kufrů, jenž jsou popsány skutečnými jmény a adresami zdejších obětí. Nacházíme třeba i kufr označen jako Jindřich Veselý, Brno. Ještě hrůzněji se potom jeví obrovské kopce bot, které jsou, jak nám řekla Zuzana, pouze drop in the ocean. Další zasklené vitríny plní hromady hřebenů a kartáčů, nádobí či dioptrických brýlí. V místnosti s lidskými vlasy je zakázáno fotit a tento pohled je naprosto šílený. Člověk si snad nemůže ani naplno tuto situaci uvědomit.

Nádobí a dioptrické brýle
Jak žili a bydleli vězňové a jejich dozory v táboře se můžeme podívat v bloku s číslem 7. Přeplněné místnosti s třípatrovými postelemi jsou jen slabým odvárkem oproti tomu, jaké standardy byly v táboře Auschwitz II - Březinka.

Osvětim
O bloku č. 10 jste pravděpodobně slušeli v souvislosti s knihou Ženy z bloku 10. Zde prováděl doktor Carl Clauberg (a jiní) pokusy na ženách, vězeňkyních. Na toto místo z pietních důvodů není možný přístup. Blok č. 11 byl táborovým vězením a my můžeme na vlastní oči vidět, v jakých nesnesitelných podmínkách byli vězni drženi. Do kobky o velikosti telefonní budky se muselo vměstnat 4 - 5 osob, což jim znemožňovalo jakýkoliv pohyb a takto, ve stoje, museli přečkat minimálně celou noc. Na tomto bloku je velice zajímavé to, že je celý původní. Jsou zde původní omítky, podlahy... je to zvláštní pocit. Na tomto místě je opět zakázáno focení. Mezi bloky 10 a 11 na závěr navštěvujeme zeď smrti...

Blok č. 10
Osvětim
Osvětim
Zeď smrti
Celkově je v areálu zpřístupněno více bloků. Jsou tu expozice věnované Židům z různých zemí Evropy.Ty jsme ale už nenavštívili, protože součástí organizované prohlídky s průvodcem nejsou a kdybychom se od skupinky odtrhli, jen těžko bychom se znovu připojili. Za stálého Zuzanina výkladu jsme si prohlédli zbytek tábora, závěrem vstupujeme i do dochovaného krematoria. U východu jsme potom vracíme zpět sluchátka s přijímači a následuje přesun do Březinky. Březinka je od Osvětimi vzdálená asi 3 km, tedy kousíček, a můžete se přesunout autem po vlastní trase (sounds weird, trasa je tu pouze jedna) a nebo následovat průvodkyni a využít zdejšího přepravního autobusu, který jezdí ve směru Auschwitz-Birkenau zdarma, a to každých 15 minut.

Osvětim - krematorium
Osvětim
Když projíždíme Osvětimí, vidíme silnici lemovanou zbytky původních vlakových kolejí, kterými do tábora přijížděly v letech 1940-1945 transporty s oběťmi. Cesta trvá zhruba 5 minut a už se před námi tyčí věž s hlavní bránou do tábora Auschwitz II. Odtud pochází ty typické fotografie, které doprovází takřka každou písemnou o koncentračním táboře Osvětim-Březinka. Zdejší koleje jsou tím prvním, co návštěvníky zajímá a je tedy docela obtížné vychytat okamžik, kdy jsou koleje relativně prázdné a lze si tedy pořídit slušnou fotku.

Březinka - vstupní brána a koleje
Březinka - vstupní brána a koleje
Březinka je asi 20x větší než tábor Osvětim. Je obrovská. nekonečná. Odtud už nenásledujeme Zuzanu a naši skupinu a vydáváme se na obhlídku sami. Cestou po kolejích si prohlížíme i původní vagón, ve kterém byli lidé do tábora deportováni. Koleje nás zavedou až k nejzadnější části komplexu, kde si prohlížíme ruiny dvou plynových komor. Tábor obehnaný ostnatými dráty je skutečně obklopen skupenstvím bříz, po kterých je tábor pojmenován.

Březinka - vagón
Březinka
Březinka - kuchyň
Březinka - za ostnatým drátem
Cestou zpět jdeme po druhé polovině tábora a ze všech stavení je zde zpřístupněno pouze jedno jediné. Nevěřícně koukám na to, v jakých podmínkách vězni žili. Ono jedna věc je číst si o tom v knížce, věc druhá je opravdu to vidět. A věřte, že je to 100x horší než to, co si člověk při čtení představuje. Nízké třípatrové kóje pojímaly v jedné budově 700 vězňů. Zní to nepředstavitelně, protože i nám, cca 60 návštěvníkům, co jsme tu zrovna přítomni, by tu bylo těsno. Na závěr si v Březince prohlížíme původní sociální zařízení, kde se opět a naposledy náhodně setkáváme s naší průvodkyní Zuzanou a posloucháme ještě několik odporných informací o táborovém režimu. Potom už počkáme pár minut na nejbližší odjíždějící autobus směr parkoviště v Osvětimi a výlet máme za sebou.

Březinka
Březinka - pryčny
Březinka - pryčny
Březinka - koleje
Březinka - hlavní brána s věží
Musím říct, že místo je to opravdu působivé a všem doporučuji jej navštívit. Na druhou stranu je tak absurdní procházet se po místech, těmi stejnými cestami, po těch stejných kamenech a stejných dlažbách, dotýkat se těch stejných věcí jako před 70 lety všechny ty oběti, že si nejde plně uvědomit, kde se člověk nachází a co se tu dělo. Občas jsem přestala vnímat výklad ve sluchátkách a zamyslela jsem se, že to vlastně není ještě tak dávno, co například na této pryčně leželi, spávali a v neposlední řadě umírali tisíce lidí a já na ni teď můžu klidně sáhnout. Ti, o kterých jsem četla ty děsivé věci v knížkách. Ti, kteří museli snášet ty nejstrašnější věci, jaké si člověk vůbec dokáže představit. A potom se můžu zase sebrat a odjet domů. Divný pocit...

A co vy? Zajímá vás téma koncentračních táborů? Navštívili jste nějaký?_________________________________________________________________________________________________________________

Literatura, kterou jsem k dané problematice četla:

Utekl jsem z Osvětimi - Rudolf Vrba
Tato knížka mi poskytla vůbec nejvíce informací o Osvětimi a díky ní jsem si mohla vytvořit skutečný obraz života v táboře. Rudolf Vrba je jeden z mizivého počtu vězňů, kterým se z tábora podařilo uprchnout. Jeho kniha je svědectvím, které po útěku předal dále a je jedním z těch, kteří zapříčinili, že se o hrůzách holocaustu dozvěděl celý svět a že se jej nepodařilo utajit, jak bylo původně zamýšleno. Ve své knize popisuje běžný život v Osvětimi. Dozvíte se zde jak základní informace tak i detaily jako co a kdy vězni jedli, jakým způsobem se dalo v táboře přežít či o věcech, při kterých se člověku obrací žaludek.

V pekle plynových komor - Shlomo Venezia
Tuto knížku jsem si pořídila kvůli tomu, že jsem chtěla život v táboře poznat ze strany člena Sonderkommanda, tedy člena speciálního pracovního komanda, jehož úkolem bylo (nejen) spalování mrtvých těl obětí. A tímto členem byl právě Shlomo Venezia. Je zázrak, že tábor přežil, neb členové tohoto komanda byli v pravidelných intervalech likvidováni, aby o zdejších praktikách nemohli nikdy a nikomu podat svědectví. Ačkoliv je kniha psaná formou rozhovoru, je velice čtivá, šokující a čtenáře neušetří žádného detailu.

Ženy z bloku 10: lékařské pokusy v Osvětimi - Hans Joachim Lang
Blok číslo 10 byl pokusným místem doktora Carla Clauberga, který zde prováděl na ženách pokusy gynekologického typu. Zajímal se o sterilizaci a svoje zájmy testoval na zdejších vězeňkyních. Kniha není tak čtivá jako předchozí dvě, jelikož obsahuje spíše fakta a hodně jmen. Je sepsána z výpovědí přeživších a určitě se nejedná o čtení pro citlivější povahy.

_________________________________________________________________________________________________________________

Informace k Osvětimi/Březince:

► Otevírací doba:

Prosinec - únor 8:00 -15:00
Březen a listopad 8:00 -16:00
Duben a říjen 8:00 - 17:00
Květen a září 8:00 - 18:00
Červen - srpen 8:00 – 19:00
Duben - říjen 10:00 - 15:00 vstup pouze s průvodcem

Vstupné do Osvětimi s průvodcem:

polský průvodce 25 PLN (20 PLN snížené vstupné)
průvodce v jiném jazyce 40 PLN (30 PLN snížené vstupné)

Vstup bez průvodce je zdarma. Do Březinky je vstup volný celoročně a jestliže půjdete do Osvětimi s průvodcem, provede vás i Březinkou. V Březince také napletí žádné omezení co se týče zavazadel či jejich kontroly. 

Prohlídku si lze předem objednat pomocí formuláře na oficiálních webových stránkách. Nejste-li organizovaná skupina, můžete jednoduše přijít, vybrat si čas a jazyk prohlídky a je hotovo.

Na základě vámi vybraného jazyka prohlídky obdržíte barevnou papírovou nálepku (např. angličtina - červená), kterou si nalepíte na oděv. Slouží k rozpoznávání skupin.

Ceník:

Parkoviště - 10 PLN/den v Osvětimi, 2 PLN/1 hod. v Březince
WC - v Osvětimi zdarma, v Březince za 1 PLN
Úschovna zavazadel - pouze v Osvětimi za 3 PLN
Občerstvení - Coca-Cola 0,5l 5 PLN, voda 0,5l 3 PLN, rychlé občerstvení 5-7 PLN.

V areálu Osvětimi se nachází bankomat a směnárna.

Vysvětlivka:
Auschwith I - Osvětim
Auschwitz II - Březinka (Birkenau)
Auschwitz III - Monowitze

Oficiálně se nedoporučuje návštěva tábora dětem mladším 14 let. Je to z důvodu, že děti prohlídka zkrátka nebaví a nezajímá, jsou protivné a jejich náladové výkyvy dokážou zprotivit návštěvu celé skupině. A to mluvím i z vlastní zkušenosti, kdy v naší skupině byl pár s cca půlročním miminem. Dítě bylo samozřejmě věčně nespokojené a rodič nesoucí jej ve vaku s sebou stále pohupoval, což se sluchátkami na uších vypadlo jako by se dobře bavil na disko hudbu. Věřte, při pohledu na fotografie mrtvých těl to vypadalo neskutečně nesoudně. Tedy rodiče, zařiďte si pro své děti hlídání a neberte je s sebou!

Oficiální webové stránky jsou www.auschwitz.org.pl.

A zítra už zase kosmetika v plné parádě. ;)



9 komentářů:

  1. Taky bych se tam ráda někdy podívala. Nedokážu si to představit, muselo to být hrozné.
    giveaway

    OdpovědětVymazat
  2. Skvělý příspěvek! Já jsem v Osvětimi i Březince byla kdysi se školou, ale to jsem o tom neměla přečteno tolik knih a neviděla jsem tolik dokumentů a filmů. Chystám se tam letos s přítelem, a upřímně se bojím těch pocitů co tam budu mít. Nejhorší na tom celém je to, že je to reálné místo, opravdu se tam ty hrůzy děly a není to jen nějaká kulisa. Ten pocit, že se člověk projde po stejné půdě jak všichni ti vězni, to už chce silnější žaludek...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji :) Přesně tak, ale jak jsem psala - člověk si to asi ani nedokáže pořádně uvědomit..

      Vymazat
  3. Byla jsem tam 2x a je to vážně dobré vidět na vlastní oči, každopádně znovu bych tam už asi nechtěla.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky bych tam chtěla někdy ještě jednou.. projít si to celé sama, i to, co jsem tentokrát nestihla..

      Vymazat
  4. Ráda bych se sem někdy podívala, zatím jsem nebyla ani v Terezíně, tohle období mě dost zajímá, i když je tak trochu pravda, že holocaust se řeší stále dokola a některé lidi to zajímá pomalu víc než to, co se děje ve světě teď. Asi dokud se to netýká přímo nás, tak to nikdo moc řešit nechce, ale já sama z toho zrovna dobrej pocit nemám... Každopádně skvělej článek, takový info se určitě hodí, snad se tam taky dostanu, věřím že ta atmosféra musí být síla...

    OdpovědětVymazat
  5. Ja som sa najskôr pozerala že aká Brezinka lebo mi tomu hovoríme Birkenau normálne...:D
    Bola som tam na základke v 9. ročníku, bolo to pre mňa silné už len z toho dôvodu, že nám to rozprávala Poľka, ktorá vedela mimochodom skvelo po slovensky a hovorila o tom, že raz tam mala nejakú paniu, ktorá ten koncentračný tábor prežila. Cítila som tam ešte aj ten smrad v tých záchodoch...Tiež sa o to dosť zaujímam, je to super téma a myslím, že by sa jej ľudia mali viac venovať aby sa toto už nikdy viac nezopakovalo. Hodne sa mi páčil ale aj film len momentálne si nespomeniem ako sa volal, ale hral tam jeden z gymplu myslím.

    Dijoun&Klaudi

    OdpovědětVymazat

Děkuji Vám za všechny Vaše komentáře :)